Hrdinové z gildy Dračí spár byly najatí starostou vesnice Jindrou Krakovcem, mají za úkol vyřešit co se děje v nedalekém lese, v kterém se začínají ztracet vesničané. Naši hrdinové, unavení a zmožení, se po čtyřdenní cestě konečně blíží ke svému cíli. Praag, velké bezpečne město, zanechali daleko za sebou, a nyní jejich kroky vedou do zapadlé vesnice jménem Krak. Údolí, v němž se vesnice nachází, by za normálních okolností mohlo působit útulně – chráněné před větrem, ve stínu hustého lesa, na okraji malého jezera. Jenže nic není normální…
Měli by cítit úlevu. Teplá postel, plný talíř, snad i džbán dobrého piva by byly zaslouženou odměnou za dny úmorného putování. Přesto však žádná radost v jejich srdcích neklíčí. Naopak. Někde hluboko uvnitř se šíří neklid, chladná ruka svírá žaludek a nepříjemné mrazení stoupá po páteři. Z nejasného důvodu se jim dýchá obtížněji, jako by vzduch s každým krokem houstl. Noc už se pomalu snáší a z dálky zní táhlé vytí vlků. Nebo to bylo něco jiného? Krak je na dohled, ale z vesnice se neozývá žádný hluk. Žádné vítání sedláků, žádný smích, ani vzdálené ržání koní. Jen podivné, znepokojivé ticho. Dokonce i vítr se zdá být zdrženlivý, jako by se neodvážil narušit klid, který se nad vesnicí rozprostřel. Stín onoho lesa, jindy tak vlídný a laskavý, je nyní tíživý a těžký, copak se v něm asi skrývá?
