Maják

Dálavské panství to nikdy nemělo jednoduché. Jako jižní výspa Mezihorského knížectví mělo zajistit napojení na zámořský obchod se Západním královstvím. To se povedlo - z nově vybudovaného přístavu, střeženého hradem Dálavy, odjíždí vozy s exotickým nákladem na sever do knížectví. Cesta je to dlouhá - obchází Sněžné hory a také Chmurný hvozd, který by sice byl nejkratší cestou, ale sveřepost druidů z něj učinila oblast daleko neprostupnější, než jsou hory.

Z moře bohužel často přichází i leccos jiného, než jen obchodní lodě. Třeba loupeživé nájezdy! Hrad jim odolává, ale na zatlačení útočníků nestačí. Proto na kopci, z kterého je vidět jak do Dálav, tak do knížectví, stojí maják a stejný na nejvyšší věži hradu. Stačí ho zažehnout a v knížectví vědí, že je zle.

Varovný signál je dokonalý. Časem už se útočníci sami stahovali pár dní po zažehnutí majáku, vědomi si nadcházejícího masakru. Nakonec nájezdy ustaly a nastalo krásné období.

Ale to skončilo právě včera. V přístavu přistává jedna vojenská loď Západního království za druhou. Šiky vojska už vyrážejí po obchodní cestě. Maják na hradní věži zaplál - ale maják na kopci ne! A správce nabízí hotové jmění tomu, kdo jej dojde zažehnout. Není to nic víc než projít Podhorským lesem, vylézt na kopec a zapálit maják. Tak proč jen se nikdo nehlásí?

Jeden z příznivců DrD, který se po vydání PPZ Hlídky rozhodl přejít na tento systém a podat pomocnou ruku tvůrčímu týmu, aby pomohl na svět pravidlům pro pokročilé. Doma hraje se svými dětmi, ale když čas dovolí, nabízí Hlídku širšímu okruhu zájemců. Má rád zábavu, dobré příběhy a lidi s jiskrou v oku. Oblíbený citát: "Loď je v bezpečí, když je v přístavu. Ale pro tento účel se lodě nestavějí."