Maják

Dálavské panství to nikdy nemělo jednoduché.

Jako jižní výspa Mezihorského knížectví mělo zajistit napojení na zámořský obchod se Západním královstvím. To se povedlo. Z nově zbudovaného přístavu, střeženého hradem Dálavy, odjíždí vozy s exotickým nákladem na sever do knížectví. Cesta je to dlouhá - obchází Sněžné hory, a také Chmurný hvozd, jež by sice byl nejkratší cestou, ale sveřepost druidů z něj učinila oblast daleko neprostupnější, než hory.

Ale z moře často přichází i leccos jiného, než obchodní lodě. Třeba loupeživé nájezdy. Hrad jim odolá, ale na zatlačení útočníků nestačí. Proto na kopci, z nějž je vidět jak do Dálav, tak do knížectví, stojí maják, a stejný na nejvyšší věži hradu. Stačí jej zažehnout a v knížectví vědí, že je zle.

Varovný signál je dokonalý. Časem už se útočníci sami stahovali pár dní po zažehnutí majáku, vědomi si nadcházejícího masakru. Nakonec nájezdy ustaly.

Nastalo krásné období. A to skončilo včera. V přístavu přistává jedna vojenská loď Západního království za druhou. Šiky vojska už vyrážejí po obchodní cestě.

Maják na hradní věži zaplál - ale maják na kopci ne. A správce nabízí hotové jmění tomu, kdo jej dojde zapálit. Nic víc, než projít Podhorským lesem, vylézt na kopec, a zapálit maják. Proč jen se nikdo nehlásí?

Tento oneshot se může protáhnout do dlouhých večerních hodin. Opakování z předešlých ročníků.

Člen týmu Dračí Hlídky, který vyrůstal na Dračím doupěti a pak si dal dlouhou pauzu, aby se k RPG vrátil se svými dětmi. S nimi taky hraje dlouhodobou kampaň, jinak je možné ho potkat na různých akcích s krátkými ukázkovými hrami nebo na HlídConu oneshoty, které se většinou dost výrazně nevejdou do časového limitu.